Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích

Dana Linhartová

Podrobné informace

Kategorie:

Architektura a urbanismus

Rok vydání:

2017

Místo vydání:

Praha

Vydavatel:

NPÚ, ÚOP středních Čech

Jazyk:

česky

Jazyk resumé:

německy

Počet stran:

223

ISBN:

978-80-86516-90-5

Tištěná verze

650 Kč

Rozebráno

Architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer se narodili ve 40. letech 19. století, podobně jako Josef Schulz, Antonín Wiehl, Jan Zeyer či Jan Wejrych. Jejich hlavní tvůrčí období spadá do konce vrcholného a počátku pozdního historismu, eklekticky kombinujícího neorenesanční a neobarokní motivy. Stylový vývoj sledovali nejen prostřednictvím odborných časopisů, ale význam mělo i působení Fellnera nejml. v ateliéru u Victora Horty. Charakter jejich vzdělání předurčil spíše praktický přístup ke stavitelství. Proto jejich dílo nelze srovnávat s vrstevníky – akademicky vzdělanými architekty, kteří často znali italské renesanční památky z autopsie. Oba architekti se ani nepovažovali za vyloženě tvůrčí v uměleckém slova smyslu, jejich nátuře byla bližší technická stránka stavby, než výrazná umělecká invence. Fellner s Helmerem se mohou kromě hojnosti produkce pyšnit také stálým důrazem kladeným na rychlé a ekonomické vyřešení konstrukčních a provozních otázek staveb, a přestože jejich technické vybavení bylo již překonáno, doposud stojící stavby jsou stále důstojnými dominantami našich měst i po více než sto letech.

Obsah:

Úvod

Architekti Fellner a Helmer

Ateliér

Oblast působení a realizace
Provoz a příčiny úspěchu atélieru
Specifická technická řešení
Stylový architektonický vývoj ateliéru
Spolupráce s výtvarníky
Stavebníci
Otázka vzdělání architektů
Vzdělání nejmladší generace architektů ateliéru

Katalog staveb

Úvodní slovo ke katalogu
Mapa lokalit
Chronologický přehled staveb realizovaných ateliérem Fellner & Helmer na území dnešní České republiky

Jednotlivé realizace

Brno, Prozatímní divadlo (1870, zbořeno 1882)
Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda (1879–1939)
Karlovy Vary, kolonáda a koncertní sál u Sadového pramene (1881; sál zbořen 1966)
Brno, bývalé Nové německé divadlo, dnes Mahenovo divadlo (1881–1882)
Liberec, Divadlo F. X. Šaldy (1883)
Karlovy Vary, Tržní kolonáda (1883, dnes kopie z roku 1993)
Karlovy Vary, Městské divadlo (1886)
Praha, bývalé Nové německé divadlo, dnes Státní opera (1888)
Karlovy Vary, bývalá Stefanie Warte, dnes Goethova vyhlídka (1889)
Pavlovice u Přerova, bývalý zámeček Alfréda Skeneho (1890)
Zborovice, Horní zámek (1890)
Plzeň, bývalý hotel Waldek, dnes hotel Slovan (1891–1896)
Brno, obchodní a nájemní dům „Thonetův dvůr“ (1891–1898)
Karlovy Vary, bývalé Císařské lázně, později Lázně I (1895)
Karlovy Vary, vila Schaffler, dnes Chopin (1895)
Moravská Chrastová, vila Bader (1895)
Žinkovy, zamek (1897)
Ústí nad Labem, správní budova bývalé Mostecké uhelné akciové společnosti (po r. 1897)
Trutnov, bývalá filiálka Rakousko‑uherské banky (1900)
Praha, Olšanský hřbitov, mauzoleum rodiny
Ostrava, bývalá filiálka Rakousko‑uherské banky (1900)
Olomouc, bývalá filiálka Rakousko‑uherské banky (1898–1899)
Šumperk, tkalcovna hedvábí S. Trebitsch a syn (1900)
Karlovy Vary, Národní dům, byvaly Gradhotel Schutzenhaus (1901)
Koryčany, Thonetova vila (1904)
Vítkov, tkalcovna hedvabí S. Trebitsch a syn (1906)
Jablonec nad Nisou, Městské divadlo (1907)
Mladá Boleslav, Městské divadlo (1909)
Osobovy, hospodářský dvůr (1899)
Olomouc, hrobka rodiny Briess (1910)