Renesance či chcete-li restart se již tradičně děje skrze setkání pracovníků Národního památkového ústavu a pedagogů v inspirativním prostředí památky prostřednictvím učení se hrou. Záměrem je samozřejmě nabyté znalosti a dovednosti, radost a inspiraci předávat dále.

V první části programu byla realizována zážitková hra „Vplouváme do renesance“ pod vedením Petra Hudce (odbor edukace a dalšího vzdělávání NPÚ). Frekventanti LŠPE utvořili posádky čtyř lodí, jimiž se vypravili na objevnou cestu za kořením po vzoru portugalského mořeplavce Magalhãese. Obrazem světa se zde stala zahrada bučovického zámku.    

Zahradě, do které se v renesanci za příznivého počasí přenesl život, byla věnována i další část programu. Martin Krčma, zahradní architekt a bývalý kastelán Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži, nejprve účastníkům pomohl objevit, jak se v renesančních zahradách uplatnil zlatý řez. Ti zjistili, že „provinční Bučovice“ v menším měřítku zrcadlí proslulý palác Schloss Neugebäude ve Vídni a že autorem obou památek byl italský učenec v císařských službách Jacopo Strada!

Druhý den se účastníci posunuli od teorie k praxi a zaměřili se na detail. Jejich úkolem bylo navrhnout ornamentální záhony pro nádvoří bučovického zámku. Zvolené návrhy pak byly skutečně v prostoru realizovány jako landartová (pomíjivá) instalace. Tvůrčím materiálem se stalo seno, jedinými pomůckami pak hřebíky, konopné šňůry a hrábě. Z výsledné práce byli nadšeni jak tvůrci, tak také návštěvníci či správa památkového objektu. Zdařilá instalace podpořená večer ještě slavnostním osvětlením otevřela otázku památkové obnovy zahrady.

Odpoledne byly pro účastníky připraveny tři renesanční dílny. V první se učili renesančnímu tanci pod vedením Vojtěcha Ševčíka z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Erudice lektora, kterému asistovali tři studenti jím vedeného kroužku šermu a tance Cruentus, spočívala mimo jiné i ve schopnosti učit s humorem. Dlouhý sál bučovického zámku ožil různými druhy tance s názvem branle.

Druhá dílna byla plná vůně koření, které pro Evropu objevila doba renesance. Lektorka Jitka Petřeková (odbor edukace a dalšího vzdělávání NPÚ) pozvala frekventanty školy ke tvorbě „hostiny na podívanou“ pomocí přírodnin, papírových tácků a mletého koření. Dílna vycházela z tradice i florálních motivů habánské keramiky.

Třetí dílna se věnovala renesančnímu divadlu. Pod vedení Nadi Rezkové Přibylové (odbor edukace a dalšího vzdělávání NPÚ) účastníci nastudovali v minimalistické formě dílo Danteho Alighieri Božská komedie a věnovali se také alegorickému zobrazení sedmi smrtelných hříchů.

Celý program vyvrcholil večerní slavností, kde se uplatnilo vše, co se frekventanti letní školy naučili a co vytvořili: po tanci v Dlouhém sále navštívili „hostinu“, zhlédli divadelní představení doplněné o rekonstrukci souboje majitele bučovického zámku Andreje Šembery z Boskovic se Zikmundem ze Zástřizlu ze sousedního buchlovského panství. V závěru mohli hodovat a procházet se v lampiony osvětlené renesanční zahradě.

Teprve třetí den zamířili účastníci do interiéru zámku na klasickou prohlídku, která se stala inspirací pro literární dílnu vedenou N. Rezkovou Přibylovou. Jejich úkolem bylo napsat dopis některé z postav zachycených na plátnech slavného malíře Jana Vermeera. Společné čtení dopisů – humorných i moudrých současně – již předznamenalo reflexi celého setkání, kterou moderovala Hana Havlůjová z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity.

Odpolední výlet do okolí na Hradisko svatého Klimenta u Osvětiman a na Střílecký hřbitov s originální barokní architekturou a sochařskou výzdobou byl tečkou za vydařeným setkáním. Patří velký dík správě bučovického zámku, že mu dala tak velkorysý prostor.